Chile a Argentina

Ráno jsme si opět zaběhli na snídani, tentokrát do jiného podniku.
Na dnešek máme v plánu navštívit gejzíry El Tatio, jednu z nejprofláklejších atrakcí v okolí San Pedra. Právě proto tam Veselouši ještě nebyli. Jezdí se tam většinou za úsvitu, kdy jsou pohledy na gejzíry díky kondenzaci vodních par nejpůsobivější. a erupce nejsilnějí. Ale dá se čekat, že v tuto dobu tam bude nejvíce lidí, navíc bychom museli jet za tmy a také bychom museli hodně brzy vstávat.
Gejzírové pole leží ve výšce 4 200 m.n.m., takže nás čeká zase menší bolehlav a motanice. Ale máme koka bonbóny, tak vyzkoušíme, jestli budou fungovat. Účinky koky by měly tlumit příznaky vysokohorské nemoci.
Cestou jsou krásné výhledy na sopky, malé salárky, plameňáky a

libuserenc

24 chapters

16 Apr 2020

Výlet ke gejzírům El Tatio - 180 km

November 21, 2017

|

San Pedro de Atacama

Ráno jsme si opět zaběhli na snídani, tentokrát do jiného podniku.
Na dnešek máme v plánu navštívit gejzíry El Tatio, jednu z nejprofláklejších atrakcí v okolí San Pedra. Právě proto tam Veselouši ještě nebyli. Jezdí se tam většinou za úsvitu, kdy jsou pohledy na gejzíry díky kondenzaci vodních par nejpůsobivější. a erupce nejsilnějí. Ale dá se čekat, že v tuto dobu tam bude nejvíce lidí, navíc bychom museli jet za tmy a také bychom museli hodně brzy vstávat.
Gejzírové pole leží ve výšce 4 200 m.n.m., takže nás čeká zase menší bolehlav a motanice. Ale máme koka bonbóny, tak vyzkoušíme, jestli budou fungovat. Účinky koky by měly tlumit příznaky vysokohorské nemoci.
Cestou jsou krásné výhledy na sopky, malé salárky, plameňáky a

lamy. Silnice je v zásadě celou dobu asfalt.
Jedeme na pohodu. Kolem poledního jsme na místě. U gejzírů jsme sami. Hurá!. Miloš zařídil, že vstupné 10 000 CLP na osobu nám snížili na 5 000. Paráda. Snad kvůli jeho místu narození v Bolívii nebo snad proto, že jsme přijeli mimo hlavní proud. Posíleni bonbóny, zdá se nám, že fungují, jdeme na prohlídku poměrně velkého území vroucí půdy Atacamy. Dokonce tak velkého, že Miloš na závěr přejíždí autem z jednoho místa na druhé.
Naskýtají se zde nevídané pohledy, místy až strašidelné, když člověk slyší, jak něco syčí pod zemí. V jednom termálním jezírku se dá dokonce koupat, jsou zde i kabinky na převlékání. Ale tuto možnost jsme nevyužili.

Vracíme se rozumně kolem páté. Přeci jen už začínáme mít toho harcování docela dost. Naší poslední štací bude přímořské letovisko Iquique. Broňa rezervuje 3 noci v hotelu Terrado.



Večer jdeme do pizzerie. Obsluha ani piscosauer nejsou nic moc. Kluci si dali kotletu, nejspíš první vepřové maso za celou dobu.
Pak ještě navštívíme pár čučerií a jde se na kutě.
Jenže nás čeká nemilé překvapení. Neteče voda a taky nefunguje wifi, takže celkem zrada. Po celém dni jsme plní prachu, ale co se dá dělat, musím jít spát i se špinavýma nohama. A hlavně ráno co nejdříve odtud!
Btw, wi-fi mají úplně všude, co jsme byli. Zrovna tady byla včera opravdu hodně rychlá, a proto asi dnes nejde vůbec.

Contact:
download from App storedownload from Google play

© 2024 Travel Diaries. All rights reserved.