Z města na předměstí - 20 km

Ráno nás probouzí místo kokrhání operní zpěv. Nějaká diva z místního domu se asi rozezpívávala. Takhle žije nižší střední třída v Saltě :).
Chvíli čekáme na paní domácí, než si přijde pro peníze. Nakonec chtěla 300 dolarů za 3 noci pro nás všechny. Bylo to, díky Milošově domluvě, bez DPH.
Ještě nakoupíme nějaké mlsky na večer a míříme na sever do San Lorenza, což je velmi luxusní předměstí Salty. Tedy rozhodně soudě podle domů a vilek, kterými se proplétáme. Něco asi jako Klánovice u Prahy, říká Zláťa.
Bydlíme ve světlé "kostce", kde je ještě několik dalších apartmánů. Vše působí nově a moderně, i když je to z pohledu Zláti lajdácky vyrobené.Mám lehce orgastický zážitek a nadšeně přebíhám z místnosti do místnosti. Zvláště v kontrastu s předchozím bydlením. No taky zaplatíme za jednu noc 200 dolarů.

Na zahradě je poměrně velký a pěkný bazén. Ale zrovna vůbec není počasí na koupaní. Tak na něj jen smutně koukáme z balkonu. Ale aspoň přilétl papoušek. Ne z něčí klece, jen tak z lesíku.

Autem jedeme do městečka na jídlo. Procházíme ulicí plnou hospod. Jdeme do jedné, kde ale nevaří. Tak zkoušíme jinou, vypadá obyčejně, ale najíme se velmi dobře.
Poté si děláme malou vycházku místní quebradou. Je to trochu do kopce a Miloš lehce piskoří. Tak se poměrně brzy obracíme na cestu zpět k autu. Protože se jedná o místní atrakci, pod kopcem je několik stánků se suvenýry. Tak kupujeme rukavice a šátky. Miloš usmlouval 4 kusy za cenu 3,5.
Večer debužírujeme a popíjíme, jako téměř vždy, červené víno.

Noc nebyla nijak příjemná. Sice máme každý svojí ložnici s vlastní koupelnou, ve které se neštítíme umýt a s vlastní televizí, které ale my nerozumíme. Jenže v sobotu se tady asi nechodí spát, protože do rána slyšíme dus dus z nějaké diskotéky, větráky ze sousedních apartmánů a do toho také psy z okolí.