Ráno jsme vybojovali stůl v přeplněné jídelně a dobře se najedli na cestu. Údajně jim nešel terminál, takže po průtazích jsme museli zaplatit cash.
Čeká nás cesta výběžkem na jih zpátky do města Corrientes do stejného hotelu, kde už jsme bydleli minulý týden.
Cesta je dost nudná, samé pastviny a bažiny, občas lesík se stromy, které vypadají jako borovice. Nemají dole větve, prý aby neměly moc suků. Tady se prý lesy neprořezávají, ale rovnou se celé vykácí.
Na oběd stavíme v hodně bizarní hospodě Canchito Gril. Velký lokál, který ale vypadá totálně vybydlený a liduprázdný. Byl to asi takový rodinný podnik, občas se tu zastavili řidiči náklaďáků. Jídelní lístek se tady nevedl. Miloš se zeptal, co jako mají k jídlu, ale z odpovědi rozuměl jen Milanesu - řízek. A prý s čím, ptal se Miloš. Pán odpověděl, že přeci s vajíčkem. Tak jsem měli velký telecí řízek s 2 volskými oky + salát z rajčat. Bylo to výborné, domácí a levné. Za všechny, včetně pití, jsme platili 500 ARS.

V Corrientes máme v rámci úspor jen jeden pokoj, který nevypadá špatně, akorát má okna do ulice. Takže Zláťa v noci téměř nespí, navíc je tam strašné horko. Prostě noc, kdy celou dobu vyhlížíš svítání.