Zdravím vás všechny co právě čtete tenhle deník, ať jste, kdo jste a ať jste, kde jste. Právě sedím v práci, za okny svítí sluníčko, piju bylinkový čaj a myslím na vás. Dneska jsem mohla jít do práce až na 12, takže jsem měla celkem volné dopoledne, což vůbec nebylo nepříjemné :) Ale postupně...
Už si moc nemůžu vzpomenout, co jsem dělala v sobotu, ale myslím, že jsem byla na procházce a pak dělala samé důležité věci :D Zato v neděli jsem se vypravila na Riga Free Culture Tour ( procházka po Rize s průvodcem zdarma, asi jsem vám psala, že se tam chystám). Vzhledem k tomu, že Ovidia měla nějaké problémy s ubytováním, nemohla jít se mnou, takže jsem se vydala na místo setkání sama. Sraz byl ve 12:00 u jedné sochy v centru Rigy, 15 min pěšky z bytu, žádný problém. Problém byl, že jsem byla jediná, kdo na místo přišel (i přesto, že bylo moc krásně!) :D. Takže...prohlídka se nekonala :D. Ale slečna, která měla být naší průvodkyní, mi řekla o skvělém místu u moře, lepším než je Jurmala, řekla mi jak se tam dostanu (takže až bude tepleji, vydám se tam :)) a pak mi řekla o hezkém muzeu umění, takže i to třeba bude mým dalším místem na seznamu. Nicméně, tento týden v neděli se opět chystám jít, beru s sebou dvě slečny (možná i víc :D), takže doufám, že zaprvé bude hezky a zadruhé, že tentokrát nebude prohlídka zrušená.
Místo prohlídky města jsem tedy vyšla na procházku sama, do jednoho rádoby parku (oni to tak nazývají, ale kam se hrabou naše sady!) a potkala třpytivého hlemýždě :D.
Den to byl sice pěkný, ale můj žaludek s tím moc nesouhlasil, takže večer mě začal pěkně tlačit a bolet :/.
Naordinovala jsem si tedy dietku, koupila tmavé pivo (nebylo až tak špatné, ale českému se nevyrovná :D), banány, sušenky (chutí podobné našim bebe rodinným, ale bez cukru) a černé uhlí až z dalekého Ruska, o kterém mi lékárnice řekla, že je trochu "old-fashioned" (staromódní), ale že funguje :D. I když sehnat ho byl taky docela problém, protože ve dvou lékárnách, které předcházely té správné, mi nerozuměli (nebo spíš nechtěli rozumět) a nabízeli mi prapodivné prášky na bolest žaludku, kterým jsem ani za mák nevěřila. Ale naštěstí jsem potom objevila tohle zázračné uhlí a myslím, že zabírá :).
A další skvělá věc se stala v pondělí - dorazila pošta! Materiál na státnice (ok, budu se muset někdy učit :D), ale to nebylo to nejlepší. To nejlepší bylo nádherné přání k narozeninám! :) ( děkuji <3). Mimochodem, zkontrolujte své poštovní schránky (ano, je tu jeden z vás, který tam nic nenajde, za to se omlouvám a slibuju, že to napravím :*).
V úterý tohle poštovní štěstí pokračovalo - po několika týdnech dorazil pohled z Itálie/Pelhřimova :P.
No a večer jsme měli další akci - promítání filmu "It is easy to be young", slavný lotyšský film, který zachycuje portréty teenagerů-rebelů za doby Sovětského svazu. Film byl v originálním jazyce s anglickými titulky, byl zajímavý, přišlo hodně lidí...ale já byla unavená z toho žaludku, takže jsem se až tak dobře necítila a když jsem se před jedenáctou dostala domů, padla jsem hned do postele :D. (a ještě něco - během filmu jeden kluk, co šel na záchod, omdlel a já jsem ho zachraňovala a ne, neumřel :P)
Díky za pozornost a další kapitolu očekávejte brzy! :)