Moje stáž v Rize

Asi očekáváte, že vás teď zavalím spoustou prosluněných fotek a krásných popisků, ale to se bohužel nestane :D (ráda bych, ale až příště)
Dnešní počasí mi totiž moc nepřálo, a i když to ráno vypadalo nadějně, po obědě se zatáhlo, a jen co jsem vytáhla paty z domu, začalo sněžit. Sníh se postupně proměnil v déšť a takhle se to pořád střídalo. Ale říkala jsem si, že nejsem z cukru, takže něco vydržim a směle jsem se vydala za svým cílem.
Asi všichni dobře znáte můj orientační smysl, takže vás nepřekvapí, že moje první kroky vedly úplně na opačnou stranu (poznámka pro příště - pokud je něco na mapě dole, neznamená to, že abych se tam dostala, musím jít dolu :D). Ale všechno má svá plus - než jsem zjistila, že jdu špatně, objevila jsem papírnictví, kde jsem si koupila pastelky rozmývatelné vodou a skicák, abych si to v pokoji trochu vyzdobila :) - potom jsem ovšem pořád pokračovala po špatné cestě (ale došlo mi to, když jsem zjistila, že názvy ulic na mé plánované cestě nějak neodpovídají těm které jsem míjela :D....no dobrá, kousek jsem se musela vrátit, ale po té cestě jsem zase objevila něco super - sekáč, kde se cena oblečení odvíjí od jeho váhy a každý den se cena za 100g snižuje, takže když přijdete na konci měsíce, máte to skoro zadarmo (jmenuje se KILO MAX a určitě jsme se neviděli naposled ;) ).
Když jsem se konečně ocitla na správné cestě, začalo mi to počasí být tak protivné, že už jsem neměla chuť pokračovat dál, ale zatla jsem zuby, vytáhla deštník, připravila mobil na focení a vydala se kousek dál. Viděla jsem katedrálu se zlatou střechou, pomník svobody, slavné hodiny Laima (podle té čokolády), Elfí továrnu (obchod s figurkama, moc nechápu, proč se jmenuje elfí) a potom nějaký kostel z červených cihel, zatím nevím co to je. Joo a super bylo ledové zastřešené kluziště, kam si každý může přijít zabruslit a pokud nemáte brusle, půjčí vám je :) Na ulici hrál malý klouček na saxofon - a byl fakt skvělej!; kolem jezdil "bar na kolech" - takový pojízdný bar, kde ti, co seděli na stoličkách, museli šlapat, aby se někam dostali :D. Za chvíli jsem narazila na nákupní galerii, kde jsem si koupila něco k jídlu (měli i kokos, ale hrozně miniaturní balení..mák taky, ale nemletý - vážně?; zato ale měli chia semínka jen za 1,25 eur a avokádo za 0,89 eur - nebe!). Když jsem se trochu zahřála, rozhodla jsem se, že se vydám zpět do tepla mého pokoje :)....Najít cestu zpět kupodivu nebylo až tak těžké, možná mám nějaký šestý smysl :D, a našla jsem další nákupní galerii, kde se mi podařilo koupit můj vytoužený vlastní hrnek požadované velikosti a tvaru za dost dobrou cenu a ještě se slevou :3 .....No a teď už sedím v teple, piju čaj z nového hrnku a myslím na vás všechny za devatero horami a devatero řekami :*

nelly.pliesovska

21 chapters

16 Apr 2020

Den osmý - první výlet do města

February 06, 2016

|

Riga

Asi očekáváte, že vás teď zavalím spoustou prosluněných fotek a krásných popisků, ale to se bohužel nestane :D (ráda bych, ale až příště)
Dnešní počasí mi totiž moc nepřálo, a i když to ráno vypadalo nadějně, po obědě se zatáhlo, a jen co jsem vytáhla paty z domu, začalo sněžit. Sníh se postupně proměnil v déšť a takhle se to pořád střídalo. Ale říkala jsem si, že nejsem z cukru, takže něco vydržim a směle jsem se vydala za svým cílem.
Asi všichni dobře znáte můj orientační smysl, takže vás nepřekvapí, že moje první kroky vedly úplně na opačnou stranu (poznámka pro příště - pokud je něco na mapě dole, neznamená to, že abych se tam dostala, musím jít dolu :D). Ale všechno má svá plus - než jsem zjistila, že jdu špatně, objevila jsem papírnictví, kde jsem si koupila pastelky rozmývatelné vodou a skicák, abych si to v pokoji trochu vyzdobila :) - potom jsem ovšem pořád pokračovala po špatné cestě (ale došlo mi to, když jsem zjistila, že názvy ulic na mé plánované cestě nějak neodpovídají těm které jsem míjela :D....no dobrá, kousek jsem se musela vrátit, ale po té cestě jsem zase objevila něco super - sekáč, kde se cena oblečení odvíjí od jeho váhy a každý den se cena za 100g snižuje, takže když přijdete na konci měsíce, máte to skoro zadarmo (jmenuje se KILO MAX a určitě jsme se neviděli naposled ;) ).
Když jsem se konečně ocitla na správné cestě, začalo mi to počasí být tak protivné, že už jsem neměla chuť pokračovat dál, ale zatla jsem zuby, vytáhla deštník, připravila mobil na focení a vydala se kousek dál. Viděla jsem katedrálu se zlatou střechou, pomník svobody, slavné hodiny Laima (podle té čokolády), Elfí továrnu (obchod s figurkama, moc nechápu, proč se jmenuje elfí) a potom nějaký kostel z červených cihel, zatím nevím co to je. Joo a super bylo ledové zastřešené kluziště, kam si každý může přijít zabruslit a pokud nemáte brusle, půjčí vám je :) Na ulici hrál malý klouček na saxofon - a byl fakt skvělej!; kolem jezdil "bar na kolech" - takový pojízdný bar, kde ti, co seděli na stoličkách, museli šlapat, aby se někam dostali :D. Za chvíli jsem narazila na nákupní galerii, kde jsem si koupila něco k jídlu (měli i kokos, ale hrozně miniaturní balení..mák taky, ale nemletý - vážně?; zato ale měli chia semínka jen za 1,25 eur a avokádo za 0,89 eur - nebe!). Když jsem se trochu zahřála, rozhodla jsem se, že se vydám zpět do tepla mého pokoje :)....Najít cestu zpět kupodivu nebylo až tak těžké, možná mám nějaký šestý smysl :D, a našla jsem další nákupní galerii, kde se mi podařilo koupit můj vytoužený vlastní hrnek požadované velikosti a tvaru za dost dobrou cenu a ještě se slevou :3 .....No a teď už sedím v teple, piju čaj z nového hrnku a myslím na vás všechny za devatero horami a devatero řekami :*


P.S. Ta poslední fotka je ze včerejšího Slovinského kulturního večera", který byl nakonec moc fajn, poznala jsem nové lidi z různých koutů světa, dozvěděla se něco víc o Slovinsku a zahrála si vtipnou hru :)

Contact:
download from App storedownload from Google play

© 2025 Travel Diaries. All rights reserved.