Moje stáž v Rize

Je skoro jedenáct hodin místního času a já sedím u stolu na pokoji, který jsem si na jednu noc pronajala na kolejích. Venku už konečně svítí sluníčko, takže dnešní ráno je trochu optimističtější :) Ale abych vám ještě dopověděla zbytek mojí cesty....

14:50 - nechám se odbavit do letadla, zase přejíždíme autobusem
15:20 - vylétáme směr Riga! (mimochodem, pokud chcete porozumět tomu, co říká pilot, nesnažte se)
Tohle letadlo bylo už trochu větší a už jsem se nebála, že se každou chvíli rozpadne :D Taky jsem zjistila, že čaj, který rozdávají letušky je dobrý a sušenka se hodí, protože po miniaturním obědě a hladovění na letišti vezmu za vděk čímkoli :D ( poznámka pro příště - vezmi si s sebou jídlo, v duty free zóně toho moc nekoupíš - a hodí se i po příletu)
Let trval hodinu (přitom na letence mi tvrdili, že to bude 1:20), takže utekl snad ještě rychleji než ten první.
16:20 - přílet do Rigy, krásný pohled na večerní svítící město :) ....vlastně bych měla psát 17:20, protože je tu časový posun ;)
Po vystoupení z letadla (po širokých schodech jako hvězdy chodí) nás autobus dovezl do letištní haly a mně nezbývalo nic jiného než chytit svůj kufr :D S oddechnutím jsem ho chytla (neztratil se!), ale byl moc těžký, takže mi ho z pásu sundal jeden pohotový milý pán (díky!). Rychle jsem kufr vybalila z fólie, nahrabala oříšky a aspoň trochu zahnala hlad, protože tímhle moje cesta ještě nekončila....Vzhledem k tomu, že pršelo, to nebylo nic příjemného....Na informacích jsem si koupila 24h jízdenku na městskou a vydala se hledat zastávku. Nebylo to moc těžké, navíc z letiště jezdí jen jedna linka (22), i když jedno ale by se tu našlo - přijel minibus (222) a když jsem do něj vysoukala svůj kufr, řidič podotknul, že moje jízdenka platí jen do velkého autobusu :D ...ok, takže zpět s kufrem ven a čekat na 22. Po jednom přestupu, mačkání se s lidma a napjatém očekávání názvů zastávek jsem se konečně dostala na Reznas iela, místo, kde je Hostel Prima - moje jednonoční zastávka. Ale opět to nebylo tak jednoduché - musela jsem ten hostel najít :D Vydala jsem se samozřejmě na jinou stranu a myslím, že na mě mohl být dost vtipný pohled - malá holka s kapucou, kufrem větším než ona a taškou stojící v dešti uprostřed ztichlé ulice v úplně cizím městě. Naštěstí mě zachránila slečna venčící svého psa, která nejenže rozuměla anglicky, ale spolu se svým přítelem mě dokázali navést na správnou cestu :) U hostelu mi pomohli s kufrem nějací kluci, na recepci byli milí a já konečně s klíčema v ruce zamířila do pokoje. Pokoj je celkem velký, jednoduše zařízený, ale podle mě docela nový. Šok mě čekal až v koupelně, která je společná s vedlejším pokojem - sprcha je v jednom rohu koupelny, v podlaze díra na odtok a pak jen závěs, který rozhodně nedosáhne až na zem a pokud se sprchujete, je mokro po celé koupelně :D.....Ale ještě zpátky k tomu, co bylo před sprchou. Vzhledem k tomu, že jsem umírala hladem, rozhodla jsem se dojít si něco nakoupit. To už bylo asi 20:00, sobota (což mě nedošlo :D). Naštěstí jsem zjistila, že asi 15-20 min cesty odsud je velké nákupní středisko, ve kterém je i hypermarket Rimi a ten zavírá až ve 22:00! Překonala jsem strach vyjít v noci sama na ulici a za pomoci google map jsem se dostala až k vytouženému obchodu.
Bylo tam tolik nových věcí! Avokáda v balení po pěti (těším se na vás :3), pulty s čerstvým mase, rybami, sýry, košíčky s pečivem....Bloudila jsem po obchodě a snažila se zorientovat se a něco si koupit k jídlu - nejlépe večeře, snídaně, oběd, tak, aby se to nemuselo vařit - nemám na koleji nádobí - a abych to mohla jednoduše jíst. Nakonec jsem vybrala konzervu čočky, okurku, dvě rajčata, vařenou červenou řepu, tradiční žitný chléb (je dost sladký, trochu ble :D), pytlík ovesných vloček, banán a jablko. K tomu jsem samozřejmě musela najít lžičku....měla jsem štěstí, protože v jednom regále se povalovala plastová, takže se stala mojí :D.......Pak jen cesta zpět na kolej - ano, přiznávám, ztratila jsem se, protože jsem chtěla zkusit jít jinudy (a nesmějte se:P). A konečně na kolejích jídlo a teplý čaj a teplá sprcha!!!!!
Jen jedno mi chybělo ke spokojenosti - nefunkční internet kvůli větru -_-
Nakonec jsem asi v jedenáct usnula na dost nepříjemné posteli, ale v tu chvíli mi to bylo jedno, protože jsem měla fakt náročný den....a přes nějaké to noční buzení jsem spala až do půl desáté :)
Snídani jsem snědla opět svojí plastovou lžičkou a teď piju čaj, asi tak v jednu si dám oběd a potom hurá do víru velkoměsta! Teda ...musím se dostat se svými kufry na byt, ve kterém mám pokoj....ale potom...budu objevovat Rigu :)

Pokračování příště :)

nelly.pliesovska

21 chapters

16 Apr 2020

Den druhý - cesta II, koleje

January 31, 2016

|

Riga

Je skoro jedenáct hodin místního času a já sedím u stolu na pokoji, který jsem si na jednu noc pronajala na kolejích. Venku už konečně svítí sluníčko, takže dnešní ráno je trochu optimističtější :) Ale abych vám ještě dopověděla zbytek mojí cesty....

14:50 - nechám se odbavit do letadla, zase přejíždíme autobusem
15:20 - vylétáme směr Riga! (mimochodem, pokud chcete porozumět tomu, co říká pilot, nesnažte se)
Tohle letadlo bylo už trochu větší a už jsem se nebála, že se každou chvíli rozpadne :D Taky jsem zjistila, že čaj, který rozdávají letušky je dobrý a sušenka se hodí, protože po miniaturním obědě a hladovění na letišti vezmu za vděk čímkoli :D ( poznámka pro příště - vezmi si s sebou jídlo, v duty free zóně toho moc nekoupíš - a hodí se i po příletu)
Let trval hodinu (přitom na letence mi tvrdili, že to bude 1:20), takže utekl snad ještě rychleji než ten první.
16:20 - přílet do Rigy, krásný pohled na večerní svítící město :) ....vlastně bych měla psát 17:20, protože je tu časový posun ;)
Po vystoupení z letadla (po širokých schodech jako hvězdy chodí) nás autobus dovezl do letištní haly a mně nezbývalo nic jiného než chytit svůj kufr :D S oddechnutím jsem ho chytla (neztratil se!), ale byl moc těžký, takže mi ho z pásu sundal jeden pohotový milý pán (díky!). Rychle jsem kufr vybalila z fólie, nahrabala oříšky a aspoň trochu zahnala hlad, protože tímhle moje cesta ještě nekončila....Vzhledem k tomu, že pršelo, to nebylo nic příjemného....Na informacích jsem si koupila 24h jízdenku na městskou a vydala se hledat zastávku. Nebylo to moc těžké, navíc z letiště jezdí jen jedna linka (22), i když jedno ale by se tu našlo - přijel minibus (222) a když jsem do něj vysoukala svůj kufr, řidič podotknul, že moje jízdenka platí jen do velkého autobusu :D ...ok, takže zpět s kufrem ven a čekat na 22. Po jednom přestupu, mačkání se s lidma a napjatém očekávání názvů zastávek jsem se konečně dostala na Reznas iela, místo, kde je Hostel Prima - moje jednonoční zastávka. Ale opět to nebylo tak jednoduché - musela jsem ten hostel najít :D Vydala jsem se samozřejmě na jinou stranu a myslím, že na mě mohl být dost vtipný pohled - malá holka s kapucou, kufrem větším než ona a taškou stojící v dešti uprostřed ztichlé ulice v úplně cizím městě. Naštěstí mě zachránila slečna venčící svého psa, která nejenže rozuměla anglicky, ale spolu se svým přítelem mě dokázali navést na správnou cestu :) U hostelu mi pomohli s kufrem nějací kluci, na recepci byli milí a já konečně s klíčema v ruce zamířila do pokoje. Pokoj je celkem velký, jednoduše zařízený, ale podle mě docela nový. Šok mě čekal až v koupelně, která je společná s vedlejším pokojem - sprcha je v jednom rohu koupelny, v podlaze díra na odtok a pak jen závěs, který rozhodně nedosáhne až na zem a pokud se sprchujete, je mokro po celé koupelně :D.....Ale ještě zpátky k tomu, co bylo před sprchou. Vzhledem k tomu, že jsem umírala hladem, rozhodla jsem se dojít si něco nakoupit. To už bylo asi 20:00, sobota (což mě nedošlo :D). Naštěstí jsem zjistila, že asi 15-20 min cesty odsud je velké nákupní středisko, ve kterém je i hypermarket Rimi a ten zavírá až ve 22:00! Překonala jsem strach vyjít v noci sama na ulici a za pomoci google map jsem se dostala až k vytouženému obchodu.
Bylo tam tolik nových věcí! Avokáda v balení po pěti (těším se na vás :3), pulty s čerstvým mase, rybami, sýry, košíčky s pečivem....Bloudila jsem po obchodě a snažila se zorientovat se a něco si koupit k jídlu - nejlépe večeře, snídaně, oběd, tak, aby se to nemuselo vařit - nemám na koleji nádobí - a abych to mohla jednoduše jíst. Nakonec jsem vybrala konzervu čočky, okurku, dvě rajčata, vařenou červenou řepu, tradiční žitný chléb (je dost sladký, trochu ble :D), pytlík ovesných vloček, banán a jablko. K tomu jsem samozřejmě musela najít lžičku....měla jsem štěstí, protože v jednom regále se povalovala plastová, takže se stala mojí :D.......Pak jen cesta zpět na kolej - ano, přiznávám, ztratila jsem se, protože jsem chtěla zkusit jít jinudy (a nesmějte se:P). A konečně na kolejích jídlo a teplý čaj a teplá sprcha!!!!!
Jen jedno mi chybělo ke spokojenosti - nefunkční internet kvůli větru -_-
Nakonec jsem asi v jedenáct usnula na dost nepříjemné posteli, ale v tu chvíli mi to bylo jedno, protože jsem měla fakt náročný den....a přes nějaké to noční buzení jsem spala až do půl desáté :)
Snídani jsem snědla opět svojí plastovou lžičkou a teď piju čaj, asi tak v jednu si dám oběd a potom hurá do víru velkoměsta! Teda ...musím se dostat se svými kufry na byt, ve kterém mám pokoj....ale potom...budu objevovat Rigu :)

Pokračování příště :)

Contact:
download from App storedownload from Google play

© 2025 Travel Diaries. All rights reserved.