Chlupáčci

Kristýnka mě ještě večer před spaním strašila tím, že se probudíme a mezi námi v posteli bude spát Dlouhovlas. To se naštěstí nestalo. Kristýnka z toho radostí tančila u otevřeného okna, u čehož jí pozoroval jeden pán z našeho hotelu. Kristýnce na radosti neubralo ani to, že venku sněžilo. Potkávaly jsme pak venku plno lidí, kteří se koulovali (nebo koulovali i nás) včetně policajtů, kteří se zašívali za rohem, aby si mohli místo práce užít koulovačku. Postupně jsme se z několika zdrojů dozvěděly, že v Tbilisi sněží tak dva dni v roce a že lidi, co jezdí do Gruzie už 10 let v Tbilisi sníh ještě nezažili. Stačí říct. Je libo kosa v létě v Bulharsku nebo sníh v Tbilisi? Všechno dokážu zařídit.
Hned po ránu jsme měly důležitý úkol - sehnat Kristýnce novou nabíječku na mobil. Vzhledem k tomu, že byla neděle, nebylo to tak jednoduchý. Ještě že máme v Gruzii spojku ve formě Toma (Kristýnčina novýho kluka - ale o tom až později), který nám poradil,

kde jí najít. V podchodě na Liberty square se dá sehnat totiž všechno od nabíječek přes hračky až po zbraně.
Nesnídaly jsme, a tak jsme si došly na dřívější oběd do typické gruzínské restaurace. Kristýnka si dala chačapuri (taková sýrová placka podobná pizze), já jsem měla chinkali (knedlíčky) plněné bramborami. Večer se mě Tom ptal, jestli jsem je snědla celé i se šťopičkou. Že prý se správně za tu šťopičku jen drží a nejí se a že se asi museli smát, když jsem ty knedlíčky snědla celé. Možná se mi potají smál zrovna 'pan Chlupáček', náš silně osrstěný číšník. Přesto, že Kristýnka řekla, že gruzíny kvůli jejich ochlupení 'fakt nebrat', nedalo jí to a sjela ještě gruzíny na tindru. Což byla věc, na kterou se ta naše malá tinder baby do Gruzie těšila vůbec nejvíc. Daly jsme z prohlížení tindru video na instagram, a sice jsme si tím zadělaly na problémy doma, ale za to jsme pobavily spousty gruzínců. Za pár hodin jsme obě měly prehlcené instagramy zprávama od gruzínských chlapců. Jeden z nich mi dokonce napsal, že se v tom videu viděl mezi těmi, ze kterých si Kristýnka vybírala. Dala jsem tu nějaký tipy, jak se má správně na tinder vyfotit a že tak snad bude příště úspěšnější. Oboum nám pak s Kristýnkou volal přes instagram jeden postarší gruzínec, ale pokud bych si někoho chtěla v Gruzii nabalit, tak by to byl určitě Kadeřníček - kadeřník z Tbilisi, který mě zval na

procházku. Ale prý není dobrý nápad nabalovat gruzínské chlapce. Jsou sice romantičtí, ale po svatbě uvážou ženu doma u plotny a v době menstruace musí spát ve chlévě mezi krávami. Pokud je potřeba setřást ze sebe nějakýho gruzínce, stačí když holka řekne, že je vdaná (že má přítele nestačí - mám vyzkoušeno). Drsnější způsob je chtít po chlapci, aby vzal holku hned k sobě domů. Z toho prý každej vycouvá, protože jí nemá kam vzít, většinou totiž žijou pohromadě s celou rodinou.
Než jsme vylezly z restaurace, tak už tolik nesněžilo a taky se trochu zlepšila viditelnost. Proto jsme se vydaly na vyhlídku lanovkou k městským hradbám a k soše Matky Gruzie. Cestou nás ještě přepadli nějací kluci s ptákama (s papouškem, sokolem a pávem). Takoví klasičtí hajzlíci, kteří z vás chtěj vymámit peníze. Po tom, co jsme se s nimi chvíli hádaly, Kristýnka prohlásila, že už dneska nechce vidět žádnýho kluka s ptákem. Což se jí ale nepoštěstilo, protože jsme šly před večeří do sirných lázní...
Do lázní nás vzal Tom s 'tetou' Evou. Tom má v Gudauri apartmány a už tu pár let žije. Kristýnka se s ním seznámila na Facebooku v gruzínské cestovatelské skupině a zjistili, že mají společného známého, u kterého Tom pracoval a Kristýnka měla jeho děti ve školce. Zaplatili jsme si soukromé lázně, kde jsme byli jen my čtyři.

Měli jsme pro sebe bazének s teplou sirnou vodou, saunu a bazének se studenou vodou na osvěžení.
Po lázních nás ještě vzali na procházku k vodopádu za hradby a pak do místního baru. Kristýnka pila nějaký fajn bílý víno, já Kindzmarauli (červené sladké víno), Tom s Evou pili Saperavi - pro nás s Kristýnkou bylo nechutně suchý, ale je to jedno z nejoblíbenějších gruzínských vín. K jídlu jsme měly s Kristýnkou lobiani - fazolovou placku, moc dobrý! Moc dobrý byli podle Kristýnky i místní barmani. Nemohla si vybrat, který se jí líbí víc, tak že prý chce oba. Nakonec si ale svého nového kluka udělala z Toma a my tak aspoň budeme mít známost v Gruzii pro další dovolený.