Guatemala, den první, 15.11. 2018

Jak to vůbec začalo? Nevím proč, ale vlastně mě samotnou ani nenapadlo přemýšlet nad výletem do jiné země z Mexika a zpětně si říkám, že jsem byla docela hloupá. Ale naštěstí se mě Carina (spolužačka z Německa) před pár dny zeptala, jestli mám nějaký takový výlet plánu než se vrátím do ČR a já jí na to v tu chvíli odpověděla, že ne, že mě to ani nenapadlo, což byla pravda. A od té doby mi to začalo vrtat hlavou až jsem začla googlit informace a letenky. Ve škole jsme už teď toho moc nedělali, pozitivní psychologie dokonce skončila uplně, v pátek školu nemám normálně a v pondělí 19. není výuka /ani nevím proč/ a absence nevyužité skoro všechny, takže výsledek byl jasnej. V pondělí jsem si koupila letenku na čtvrtek z Cancúnu do Guatemala City a bylo to!

Čtvrtek ráno. Baťůžek sbalenej a vyrážím na letiště. I když nemám zavazadlo k odbavení vyrážím s dostatečným předstihem, což se mi absolutně nepodobá, ale ještě že se tak stalo. Chtěla jsem se odbavit online večer před, ale nějakou chybou jsem měla v rezervaci údaj "národnost: USA" což ani po telefonátu do letecké společnosti Volaris nešlo změnit online a musela jsem se tedy odbavit až na letišti. Téměř hned po příchodu na letiště se mě chytnul zaměstnanec Volarisu, který mě nasměřoval přepážkám a začal se vyptávat na mojí cestu, mimo jiné i na to, jestli mám zpáteční letenku. "Co? K čemu?" Samozřejmě jsem zpáteční letenku ani nic jiného neměla, jelikož jsem ani přesně nevěděla, který den odjedu. Řekl mi, že mě do Guatemaly neodbaví, když neukážu nějakou letenku/jízdenku i z Guatemaly. No hezký, to se dozvídám brzy. Přečetla jsem všechny možný informace o vízech, poplatcích atd., ale tahle informace zůstala přede mnou skryta. Nabídnul mi, že mi za 600 pesos dá falešnou letenku, s kterou mě odbaví, ale vlastně jí nebude možné použít, ale že si můžu taky koupit něco online, že do odletu je ještě čas, což byl.
Usedám na dlažbu (protože proč dávat na letiště lavičky, že ano) a pouštím se do hledání nějakého spoje mezi městem Flores a Belize City (které chci taky navštívit a ze kterého mám v plánu jet nočním busem zpět do Cancúnu). No jo, ale Centrální Amerika, a Guatemala už vůbec, není (středozápadní) Evropa. Hodina mého hledání vyústila v nalezení jedné stránky, na které se dala koupit online jízdenka z Guatemaly do Mexika, nicméně systém /možná jen v tu chvíli/ nefungoval a vždycky spadnul ve chvíli, kdy už jsem přistupovala k platbě. Nezbývalo než vyhledat onoho týpka a koupit falešnou letenku. Za pár minut mi na whatsappu přistála letenka na moje jméno v PDFku. Kupodivu peníze chtěl až po mém odbavení. Šla sem k přepážce, kde šlo téměř všechno hladce, na letenku úředník mrknul tak dvě vteřiny na mém telefonu a bylo hotovo. Jdu zpět za týpkem, zaplatit. Před tím jsem, ale ještě musela do bankomatu, neb jsem nečekala, že bych potřebovala tolik pesos. Všechno všudy jsem za tuhle srandu dala něco přes 700 Kč i s poplatkem z bankomatu a zpětně nechápu, že jsem mu to fakt dala, nebo že jsem mu to dala celý. Očividně je to černotina, co si tam šmelí on a ještě nějaký další týpek z Volarisu u počítače, mohla jsem mu dát pár pesos, co jsem měla, nebo nic dokonce, jelikož letenku už jsem měla v ruce. No nic, příště budeme chytřejší, staroušku.
Před odchodem do gatu jsem ještě byla poslána na imigrační, protože mi na imigračním protokolu chybělo razítko, které mi měli dát zřejmě při příletu. Tohle šlo naštěstí rychle a v pohodě, ukázala jsem pas, dostala razítko a finíto. Poslední věc, koupit někde tampony. Protože tohle přijde vždycky, když to fakt nechceš, znáte to. Asi nejdražší tampony, co jsem si, kdy koupila, ale budiž.
Kočičky na chatu mě povzbuzují a ujišťují, že tohle byly první a poslední trable tohoto výletu <3 V pohodě, snažím se to brát s úsměvem, všechno se to nakonec vyřešilo. Odcházím do gatu, procházím kontrolou i s nožíkem v batohu a můžu čekat na boarding time. Jeden drahej sandwich /podle očekávání/ k obědu a jedna ultra drahá voda. Jakože jo, vím na letišti je to vždycky drahý, ale do těe, co jsem kde byla, tak obyčejná voda byla vždycky za normální cenu, ale v Cancúnu ne e, tady asi chtějí být originální nebo nevím...
Let byl, minimálně podle sedaček, trochu old-schoolovým letadlem, ale naprosto v pohodě. Za nějaké dvě hodinky už přistáváme v Guatemala City. Hlavní město jsem do svého itineráře vůbec nezařazovala, takže hned po průchodu celnicí jsem si zamluvila shuttle do města Antigua. Schválně nepíšu koupila. Na letišti byl totiž údajně jen jeden bankomat a to ještě před celnicí, takže v tuto chvíli již nedosažitelný a USD, které též přijímají na některých místech, také nevedu. Ale očividně jsou na to připravení a dá se platit až řidiči, který při cestě zastaví u bankomatu. Pod pojmem shuttle jsem si představovala dodávku/minibus soukromé společnosti, ale to byl omyl. Když jsme byli tři, co chtěli do Antigui, byl nám přistaven normální taxík, osobák. Jely jsme tři holky a naštěstí jen jedna měla velkou krosnu, takže jsme se poskládaly v pohodě, ale nevím, jak to chtěli udělat, kdyby každá z nás měla velký zavazadlo.
Byl docela provoz, takže do Antigui přijíždíme po necelých dvou hodinkách. Řidič nás měl vysadit přímo u hotelů, ale spoustu silnic bylo uzavřených a doprava i v takovém malém městě kolabovala. Proč? Tento den totiž začínal asi třídenní meeting prezidentů asi z celé Jižní Ameriky, konaný právě v Antigue. Výýýborný, asi mám na ty prezidenty fakt štěstí. Taxikář říká, že se zúčastňuje i Trump, což mi přišlo absolutně unfucking believable z mnoha různých důvodů. Těžko říct, kde tuto informaci vzal, ale následně mi to bylo opravdu vyvráceno z jiných zdrojů.
Konečně se ubytovávám v hostelu na doporučení několika travel guides, kde jsem měla rezervaci přes Booking. Hned po příchodu do pokoje jsem se seznámila s Xenou, která také zrovna dorazila. Řekla bych, že jsme si padly do oka, a proto spolu hned vyrážíme na procházku městem a večeři. Po výborném jídle ve vege restauraci vyrážíme na vyhlídku Cerro de la Cruz cca 20 min od centra. Slunce už skoro zapadalo, takže dáváme pár intenzivních schodů a už se nám nabízí fakt úžasný výhled na město a blízké sopky. U žádné sopky jsem nikdy nebyla, takže jsem z toho fakt unešená. Ten výhled, ten čerstvý vzduch a ta "zima" (Antigua leží asi 1500 m.n.m.) mě naprosto dostává a už vím, že i kdyby se mi nic dalšího z Guatemaly nelíbilo, tak pro tohle, to stálo za to!
Když jsme byly dostatečně pokochané scházíme zpět do centra a máme v plánu navštívit jakousi eco farmu, někde na okraji města, ve které se dnes měl konat večer s živou hudbou. Podle FB události zajišťovali free shuttle z centra na farmu i zpět, každou půl hodinu. Čekáme už více než 30 minut přičemž jsme se daly do řeči s ostatními, co také čekali na tento svoz. Shodli jsme se, že z důvodů uzavření půlky města zřejmě nepřijede a tak bereme Uber a všech 5 se nás skládá do auta. Za 10 minut jsme byli na místě. Byla to farma (ze které jsme toho v noci samozřejmě moc neviděli) s tak na půl open air restaurací. Fakt hezký místo, různý typy sezení-sedačky i normální stoly, všude kolem nějaké rostliny a světýlka. Uprostřed hrajou dva klučinové na kytaru a housle, známé i méně známé

songy. Seděli jsme u velkého stolu, jelikož se k našim novým kamarádům postupně přidávali jejich kamarádi. Výsledek byla společnost asi 12 lidí z různých koutů světa, různého věku. My s Xenou jsme byly jediné cestovatelky, respektive krátkodobé cestovatelky, ostatní pobývají v Antigue několik týdnů či měsíců. Večer skončil kolem deváté, kdy už většina klepala kosu. Možná si to nedovedete představit, ale pro mě to bylo tak skvělý po takový době cítit zimu, jako fakt zimu, ne z klimošky! :D Do centra už nás svezli zadarmo a rozhodli jsme se jít ještě na jedno. V tomto případě to bylo opravdu na jedno, jelikož jsem byla docela unavená z cesty, cena nebyla příznivá mému budgetu, mít kocovinu na druhý den na další cestu taky nepřipadalo v úvahu a v neposlední řadě, co si budem, Plzeň to zrovna nebyla.
Viděla jsem ty lidi poprvé a naposled, strávila s nima jenom jeden večer, ale tak nějak jsem se cítila skvěle ten večer. (Nebudu říkat, jako s opravdovými kamarády, to nejde, vy jste totiž nenahraditelní! :-*) Zkrátka to byli hrozně fajn lidi, se kterýma stálo za to se bavit. Aneb jak jsem začala objevovat krásu v cestování "osamotě".